Slza lepidla

25. března 2018 v 14:39 | Dark Lord Phouka |  Misthaven
Zdravím, smrtelníci, nemrtví i Jiní!
Hádejte, kdo už zase leží? Přesně tak, před čtrnácti dny jsem si prodělala rozdrásaný krk a tenhle víkend mě konečně dostihla i vysoká teplota. No co, nezblázním se z toho. Naopak, zjišťuji, jak úžasná věc jsou audioknihy (a že nejlepší audioknihy jsou ty, které namluvil Chris Barrie). A samozřejmě se léčím. Čajem. A seriály. A audioknihami, jak už jsem řekla (Infinity Welcomes Careful Drivers poslouchám už třetí den).
Tak a teď už k dnešní povídce (protože tohle breptání by se hodilo spíš do rubriky Screaming into the Void, která sice existuje, ale je prázdná stejně jako Void na který odkazuje)
Příjemné čtení
Vaše Dark Lord



Po lahvičce lepidla stékala kapka. Tvarem připomínala slzu. Terry si toho nevšímal. Zrovna soustředěně sešíval listy polorozpadlé knihy. K Bethanině velké nelibosti to prováděl na kuchyňském stole. Svůj nesouhlas vyjádřila poměrně rázně, což vedlo k ostré výměně názorů. Nakonec Bethany prohlásila, že jde ven. Terry byl do své práce zabraný natolik, že si ani nevšiml, kdy odešla.
"Co děláš?" ozvalo se přímo vedle něj tak náhle, že si vrazil jehlu do prstu. Mírně vyjekl a rychle olízl kapičku krve, která se ihned objevila.
"Pracuju!" odsekl.
"Myslela jsem, že tohle děláš jenom v práci," prohodila Myrna a usadila se na židli naproti němu.
"Nestihl jsem to," zamumlal. "Chtěl jsem na tom ještě zapracovat, než půjdu spát."
Krve nebyl nijak moc, takže se znovu pustil do práce. Myrna se ovšem rozhodně nemínila nechat ignorovat.
"Bethany šla ven?"
"Jo."
"Vypadala trochu podrážděná."
"Jo."
"Pohádali jste se?"
"Asi. Trochu."
Terry věděl, že zní podrážděně. Byl naštvaný. Víceméně chápal důvod, proč se Bethany zlobila, ale rozhodně nemínil ustoupit. Měl práci a hodlal ji dokončit, ať už v knihovně nebo doma. A Myrnino plácání zrovna nepomáhalo. Doufal, že když bude stručný a lehce nepříjemný, přestane ji to za chvíli bavit a dá mu pokoj. A na chviličku se zdálo, že by to mohlo fungovat.
"Co je tohle?"
Na chviličku.
Pomalu zvedl hlavu a už preventivně zvedl oči v sloup.
"Lepidlo."
"Mhm," přikývla a přičichla si. "Fuj," ušklíbla se. "To smrdí."
"Potřebuju aby drželo. Ne aby vonělo po fialkách."
Nezdálo se, že by ho vnímala.
"Jak to můžou některý lidi čuchat?"
Terry se zatvářil tak unaveně a otráveně zároveň, jak to jen dokázal.
"Musíme to řešit teď? Rád bych tohle dodělal."
"Jasně," zazubila se. "Už mlčím. Nenech se rušit."
Mlčet vydržela celých deset vteřin (Terry to počítal). Její slova: "Jé, to vypadá jako slza!" zvěstovala, že si právě všimla kapičky na povrchu lahvičky.
Terry udělal: "Mhm," a dál si jí nevšímal.
Myrna dál studovala lepidlo. Nebyla hloupá, dobře věděla, co se stane, když si s ním bude hrát. Přesto nedokázala odolat. Jeden pohyb stačil, aby kapičku prstem rozmáčkla. Chvíli jo jen tak držela na stěně lahvičky a pak se zkusila pustit. Vyšlo to. Ta malá slza lepidla byla dostatečně silná na to, aby jí prst dokonale přilepila.
"Terry? Koukej!"
V Terryho výraze nebyla ani stopa pobavení.
"Jak to dostaneš dolů?"
"To půjde," prohlásila sebejistě a zamávala rukou, aby vyzkoušela, jak lepidlo drží. Terry na okamžik vypadal skoro zděšeně. Rychle se ale uklidnil, když si uvědomil, že je lahvička zavřená.
"Takže tímhle lepíš knihy, jo?"
"Přesně. Teď svážu listy dohromady a potom přidám desky. K tomu bývá někdy potřeba lepidlo."
"Hustý," prohlásila Myrna a přesunula se přímo za Terryho. Chvíli se dívala, jak pracuje.
"Ty a Bethany byste se měli smířit," řekla najednou.
"Já vím," povzdechl si Terry. "Až se vrátí, omluvím se jí. A uklidím tady."
"Hodnej kluk," pochválila ho.
"Copak jsem pes?" zabručel, ale už nezněl tak podrážděně.
"Spíš starej, protivnej kocour," oznámila mu.
"Proboha."
Myrna se rozesmála a začala mu přejíždět rukou nad hlavou, jako by ho hladila.
"Ty naše malý neurotický koťátko," prozpěvovala.
Terry se přikrčil.
"Mohla bys jít s tím lepidlem někam?" požádal ji důrazně. "Vážně nerad bych ho měl ve vlasech. Radši jo někam polož."
"Jasný," zasmála se. Chvíli si s lahvičkou pohrávala a pak se znovu ozvala: "Terry… Jak by se to lepidlo dalo odlepit?"



Tuto i všechny další povídky z Wordvemberu 2017 najdete také na adrese https://www.facebook.com/themisthavenlibraryCZ/

Poznámka autorky: O spravování starých knih toho moc nevím, takže pokud je tohle příliš nerealistické, dejte mi, prosím, vědět!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama