Vždycky je v tom nějaké "ale"

28. března 2018 v 7:43 | Dark Lord Phouka |  Téma týdne
Dobré ráno, smrtelníci, nemrtví i Jiní,
Tak už je mi líp, rozhodně líp než během víkendu. Rozhodně dost dobře na to, abych se pustila do psaní :) Takže dneska to vezmeme rovnou k dnešní povídce.
Příjemné čtení
Vaše Dark Lord



Sešli se v kavárně. To Terryho maličko zaskočilo, čekal spíš opuštěný palouk někde hluboko v lese. Ne stolek v zadním rohu Vílího Kruhu. Ale nestěžoval si. Vlastně si to připadal bezpečněji než někde v lese.
Jeho společník měl zpoždění. Jistě, měli se sejít ve tři a teď byly dvě minuty po třetí, ale to Terrymu stačilo. On sám tu byl už ve třičtvrtě, deset minut postával před vchodem, až už to nevydržel a vešel dovnitř. Lee, který měl zrovna službu, mu vesele oznámil, že ví o jeho rezervaci (Terry rozhodně nic nerezervoval) a zavedl ho ke stolku, papírovou zástěnou s kýčovitými květinami napůl oddělenému od ostatních. Teď tam Terry čekal už sedm minut a tiše litoval, že si zatím nic neobjednal.
Přesně patnáct minut po třetí se zpoza zástěny vynořila střapatá hlava.
"Promiň to zpoždění," řekla. "Měl jsem trochu napilno s...věcma."
"Taky mě těší," zabručel Terry a vybídl příchozího, aby se posadil. Přitom si ho pečlivě prohlížel. Na první pohled to byl mladý muž asi tak v jeho věku, s divokými, tmavě kaštanovými vlasy a až příliš pronikavýma zelenýma očima. Jen Terry si ale všiml jeho velikých, špičatých uší a pár dalších detailů. Jak se na něj díval, vzrůstal u něj pocit, jaký člověk mívá, když je teplý letní večer a on se dívá, jak ostatní tančí kolem ohně. Moc na to nevypadal, ale jestliže přišel od Letního Dvora, musel to být sídhe.
"Takže," zazubil se jeho host, když se usadil, "tys chtěl mluvit s někým od Dvora?"
"Nabízím spolupráci."
K jejich stolu se přitočil Lee s podnosem.
"Vaše objednávky, pánové," zamumlal.
"Já si nic neobjednal," zabručel okamžitě Terry. To by si přece pamatoval!
"Ber to jako nezištnou pozornost," usmál se sídhe. "Jasmínový čaj, přesně sedmdesát stupňů, dvě a půl minuty, je to tak?"
"Jak to-"
"Na tom nesejde."
"A jedna černá káva," doplnil Lee.
"S medem?"
"Jistě."
"Výtečně. Ty to dotáhneš daleko, zlato."
Lee se začervenal a rychle se vzdálil. Terry byl obdařen dalším širokým úsměvem svého společníka.
"Tak zpátky k naší věci."
Terry kývl.
"Nabízím Letnímu Dvoru spolupráci. Nechci problémy a domnívám se, že pokud se rozumně dohodneme, může to být výhodné pro obě strany. Ocenil bych, kdybys to předložil svému pánovi. Pokud bude mít zájem, sdělím mu své podmínky."
Sídhe neřekl ani slovo, jen usrkával kávu. Nespouštěl z něj ale oči. Vypadal pobaveně.
"Je tu ještě jedna věc, o kterou bych chtěl požádat přímo tebe," dodal Terry opatrně. "Je to poměrně důležité."
To, jak se zdálo, v sídhovi vyvolalo zájem. Odložil šálek a s divokým zábleskem v oku se naklonil blíž.
"Potřebuji někoho, kdo by mě informoval o dění u Dvora. Nejde o nic závažného, neplánuji nic proti Oberonovi ani Létu."
"Rozumím… Co tě ale vedlo k názoru, že bych ti mohl pomoci zrovna já?"
I Terry se naklonil blíž. Jeho tvář zůstala zachmuřená, pravý opak jeho společníka.
"Protože vím, kdo jsi. A vím tudíž, že pokud bych chtěl vědět, co se u Dvora děje, není zasvěcenější osoby. Nemám pravdu, Puku?"
"Dost si věříš, zlato. Co když nejsem Puk?"
"Potom bych se divil, odkud máš tak zjizvené rty. Je pravda to, co se povídá? Myslím to o královně Mab, klubku nití a tvojí puse."
Terry si nebyl jistý, jak dovedl udržet kamennou tvář takhle dlouho, ale dokázal to. Naproti tomu Puk se rozzářil.
"Chytrej kluk! S tebou bude ještě legrace, co? Mimochodem dobrá práce, nečekal bych, že máš hotové domácí úkoly. Smith bere výuku dost vážně, co? Zmínil se i o tom incidentu s Titánií a stádem jednorožců?"
"Tak daleko jsme ještě nedošli," odsekl Terry chladně. "Mohu teď slyšet odpověď na svou nabídku?"
"To rozhodně můžeš."
Chvíli oba mlčeli. Pak si Terry uvědomil, kde udělal chybu.
"Odpověděl bys mi, laskavě?"
"Už jsem myslel, že se nezeptáš," prohlásil Puk a znovu popadl do ruky hrnek s kávou. "Rozhodně to zní zábavně. Ale…"
Terry si povzdechl. Ovšem. S Nimi to ani jinak být nemohlo. Vždycky je v tom nějaké ale.
"Ale?"
"Jde o laskavost. A víš, jak to u nás chodí, ne? Něco za něco. Oko za nos, zub za vlasy, laskavost za laskavost."
"Rozumím," zavrčel Terry a v duchu se modlil, aby se s Pukem dalo vyjednávat.
Ten si zřejmě všiml Terryho podráždění a mrkl na něj.
"Neboj, tvoje prvorozený dítě to nebude. Nemám tušení, co bych s tím dělal. Tvoje jméno mě nezajímá a takový blbosti jako části těla nebo panenství mě fakt neberou. Takže mi budeš dlužit laskavost."
"Laskavost. Nic víc mi k tomu neřekneš?"
"Vypadám snad jako orákulum? Myslel jsem, že to se mnou není tak zlý."
Terry zvedl oči v sloup. Dlužit někomu laskavost mohlo znamenat cokoliv. Co mohl ale dělat?
"Kdy mi řekneš, o co půjde?"
"Až to budu vědět. Najdu si tě a řeknu ti. Nemusíš se bát, jsi moc roztomilej na to, abych po tobě chtěl něco ošklivýho."
Terry usilovně přemýšlel. Tohle bylo poprvé, co mu někdo nabídl službu výměnou za laskavost a příliš se mu to nelíbilo. Samozřejmě měl čekat, že s tím někdo z Nich jednoho dne přijde, jen nečekal Puka a takhle brzy. Laskavost může z jeho pohledu znamenat cokoliv. Na druhou stranu, získat Puka na svou stranu by mohlo znamenat hodně. Navíc, co tak hrozného by od něho mohl chtít Oberonův šašek? Terry věděl, že tohle jsou chabé výmluvy, ale potřeboval se dozvědět, co se u Dvora děje. Zprávy od Leeho byly z druhé, někdy až z třetí ruky. Nakonec se rozhodl.
"Souhlasím," řekl nahlas. "Pravidelné informace o dění u Dvora výměnou za jednu laskavost. A vyřídíš mou nabídku spolupráce svému pánovi."
"Jako kdyby to starej taťulda už věděl," prohlásil Puk vesele. "Ale je tu ještě jedna věc… jedna laskavost nestačí."
"Co ještě?"
"Jak je na tom tohle století s přehráváním videí?"
"Co prosím?"
"No co, nebyl jsem tady přes dvacet let, jsem trochu pozadu! Moje nabídka zní: informace z Letního Dvora za jednu laskavost, zatím nespecifikovanou, a jednou týdně filmový večer."
"To zní fér," zamumlal Terry. Lepší už to nebude. Na druhou stranu, o moc horší snad také ne. "Řekl bych, že tohle mohu přijmout," dodal a napřáhl k Pukovi ruku. Ten ji s dalším širokým úsměvem stiskl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kalamity Iharo Kalamity Iharo | E-mail | Web | 28. března 2018 v 11:14 | Reagovat

oh! Puk! Finally!!! Hello Puuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuk!! *of course she knows he can't hear her*
I really like this story... It's nice. Poor Terry tho. Our sweet nervous baaaaby!
Honey, just a small thing, up there, when Puk finally shows, you have some mess with he/she. Dunno, maybe it's on purpouse? Just sayin I noticed...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama