Obchůdek na okraji

9. května 2018 v 18:59 | Dark Lord Phouka |  Jednorázovky
Zdravím, smrtelníci, nemrtví i Jiní!
Hádejte, kdo má konečně zpátky počítač! A světe div se, daří se mi na něm i psát! Díky Bohu ho mám právě včas, v pondělí mi začíná zkouškové období, takže se momentálně snažím pochopit zemědělské stroje (já už chci na toho knihovníka!). No co, snad nedopadnu moc katastrofálně.
Tak, teď už k dnešní povídce.
Příjemné čtení
Vaše Dark Lord




Jste na cestě už několik hodin. Venku je tma, na dálnici jen sem-tam auto. V držáku na pití vězí prázdný kelímek od kávy z automatu. Hodiny na palubní desce ukazují, že se blíží půlnoc. Zrovna se pokoušíte potlačit další zívnutí, když minete značku, která hlásá, že za dva kilometry vás čeká odpočívadlo. Výborně. Přesně to se vám teď hodí.
Zanedlouho odbočujete z dálnice na prostorné parkoviště osvětlené několika pouličními lampami. Z jedné strany ho lemuje kukuřičné pole, z druhé strany dálnice, po které jste přijeli. Na okraji parkoviště je krámek. Trochu se podobá obchůdkům, jaké jste po cestě vídali u benzínek - velká okna, neonový nápis nad vchodem, na rohu šipka ukazující na toalety. Vevnitř se svítí a tabulka vedle dveří hlásá, že je otevřeno dvacet čtyři hodin denně.
Usoudíte, že byste se mohli trochu protáhnout. Ještě vás čeká pár hodin cesty a musíte rozhýbat ztuhlé končetiny. Možná, že v tom krámku mají automat na kávu, napadne vás. Nebo ji tam prodávají čerstvou. Představa voňavé vzpruhy s dvěma cukry vás zavede až ke dveřím.
Když vejdete dovnitř, první, čeho si všimnete je hudba. Je vám povědomá, máte tak trochu dojem, že tu písničku hráli v rádiu chvíli před tím, než jste se rozhodli tady zastavit. Už jste ji předtím slyšeli, ale pořád vám unikají slova.
Světlo vevnitř působí o něco slaběji, než se na první pohled zdálo. Regály jsou poloprázdné, jako by se čekalo na doplnění zboží. Kývnete na postarší prodavačku a začnete hledat automat na kávu.
Najdete ho až v úplně zadní části obchodu. Je to trochu zvláštní a vy máte znovu pocit, jako by vám přeběhl mráz po zádech. Nepřipadáte si napjatě, ale stále se vám zdá, jako by vám unikala jakási skrytá pointa toho místa.
Cestou k automatu si všimnete regálu s čokoládami. Jeden z mírně zašlých barevných obalů vás zaujme. Je to značka čokolády, kterou jste si rádi kupovali jako malí. Dnes už se nevyrábí. Bez přemýšlení si jednu vezmete a pokračujete k automatu.
Automat na kávu vypadá staře a knoflíky už byly zmáčknuté tolikrát, že je v každém z nich prohlubeň. Nejsou popsané, u každého z nich je jen obrázek. Většina z nich je vybledlá, ale barva tekutiny v nejméně třech z nich vám tak trochu připomíná krev. V jedné je dokonce přimalováno plovoucí oko. Vandalové, usoudíte. Po chvilce váhání vhodíte do automatu pár mincí a zvolíte nápoj, který vypadá nejnormálněji. Automat se tiše rozhrčí - překvapivě tiše - a za chvíli už ucítíte jemnou vůni kávy. Nebo tu byla cítit už před tím? Najednou si nejste jistí.
Jedním ochutnáním se ujistíte, že se opravdu jedná o kávu, a pomalým krokem zamíříte k pokladně. Prodavačka se na vás usmívá. Je to postarší dáma a vy máte pocit, že jste ji už někde viděli. Kdybyste ale měli popsat rysy její tváře, zřejmě byste to nedovedli. Podáte jí peníze za čokoládu a ona otevře pokladnu, aby vám vrátila drobné. Z pokladny vyhlíží kuřecí noha a pár očí a vás napadne, že je to zvláštní pocit, být v obchodě takhle pozdě v noci, kdy už tu skoro nikdo není. Prodavačka vám do ruky nasype hrst drobných. Nacpete je do kapsy, popadnete do jedné ruky čokoládu a do druhé kelímek s kávou a kývnete jí na rozloučenou. Je čas znovu vyrazit.

Jste zase na cestě. Venku je tma, na dálnici jen sem-tam auto. V držáku na pití vězí dva prázdné kelímky od kávy z automatu. Hodiny na palubní desce ukazují, že se blíží půlnoc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kalamity Iharo Kalamity Iharo | E-mail | Web | 9. května 2018 v 21:24 | Reagovat

Oh my! This is amazing story! I love it! The ending! Yesss! I just feel... So satisfied and aaah.. it's really nicely written!! I love it!

2 Dželeks Dželeks | 27. srpna 2018 v 20:41 | Reagovat

Super atmosféra, konec příjemně děsivý.. Líbí se mi ta čokoláda, která už se nevyrábí, ale stejně se v obchodě objevila :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama